O disertační práci na téma Aktivní životní styl vysokoškoláků

(studentů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze)

Mým hlavním cílem bylo prozkoumat, jak se v průběhu studia proměňují názory, postoje a praktiky studentů FEL ČVUT ve vytipovaných věcných aspektech Aktivního životního stylu.

Práci jsem provedl pomocí tzv. smíšeného výzkumu, kde se kombinují kvalitativní i kvantitativní postupy. Hlavní empirický výzkum byl proveden metodou opakovaného průřezového šetření, a to neinvazivním deskriptivním zjišťováním za použití kvantitativní diagnostické metody – dotazníkového šetření. Změny v AŽS byly zkoumány v uvedených dimenzích na základě zjištěných rozdílů mezi 2 soubory – souborem studentů právě nastoupivších do 1. ročníku (n = 625; konec září a začátek října 2007), a souborem studentů vyšších ročníků (odchozeny nejméně 4 semestry studia; n = 581; červen 2008). Za změny byly pak v jednotlivých indikátorech považovány rozdíly větší jak 5%, a to na základě tzv. “věcné významnosti”. Příčiny změn jednotlivých indikátorů zjištěných analýzou dotazníků jsem pak hledal pomocí hloubkového nekategorizovaného rozhovoru celkem se 32 studenty vyšších ročníků. Přizvaní studenti se lišili v určitých sociodemografických kategoriích - pohlaví, bydliště, národnost, ročník studia, vztah ke sportu a vztah k rizikovému chování.

Výsledky, získané na základě vyhodnocení pomocí “věcné významnosti” a následně podepřené jednotlivými výpověďmi studentů vyšších ročníků, mi umožnily hlubší vhled do poznání změn týkajících se aktivního životního stylu vysokoškoláků technického zaměření. Podařilo se mi tak identifikovat konkrétní změny v oblasti rizikového chování, volného času, sociálně-ekonomické oblasti a především ve sportu a dalších pohybových aktivitách.

Dá se říci, že změny v životním stylu studentů během studia na ČVUT jsou dosti podstatné. Po několika semestrech studia se studenti většinou sžijí se systémem vysokoškolského studia. Poznají, co je nutné udělat k tomu, aby postoupili do dalšího ročníku studia a také využijí ke svému prospěchu i slabších stránek celého systému. Asi dvě třetiny studentů vyšších ročníků si při studiu nějakým způsobem přivydělávají. Už tento fakt je činitelem velkých změn. Studenti jsou pak finančně zabezpečenější a nezávislejší na jedné straně, ztrácí tím ale velkou část dřívějšího volného času. Více z nich si v tomto období nachází partnera. Starší studenti jsou zkušenější, sečtělejší a také profitují z vědomostí a dovedností získaných na vysoké škole.

V oblasti rizikového chování u nich dochází ke kladným změnám - pijí více přiměřených (zdravotně nezávadných) tekutin, dopřejí si častěji dostatečný spánek, jsou kritičtější k obezitě a ke kouření, méně z nich kouří tabákové cigarety. Dochází u nich ale také k záporným změnám - nemívají pravidelný oběd, jsou obecně tolerantnější k užívání drog a častěji je také sami používají, více z nich zkouší marihuanu a hašiš, častěji trpí psychickými stresy.

Především kvůli větší vytíženosti ve škole, v práci a v partnerských vztazích u nich klesají četnosti v mnoha volnočasových aktivitách, jako jsou např. pasívní odpočinek - ležení, pobyt s přáteli, pobyt v rodinném kruhu, četba knih, novin a časopisů, domácí práce, umělecké aktivity, veřejná činnost, cestování a jízda motorovým vozidlem a čas věnovaný jiným koníčkům, než těm jmenovaným.

K podstatným změnám dochází u studentů i v celém postoji k tělesné výchově a sportu. Určitý podíl na tom jistě má i Ústav tělesné výchovy a sportu ČVUT, který jim nabízí ke sportovnímu vyžití až 31 druhů sportu včetně několika exkluzivních či méně známých, ale také vysoké množství nejrůznějších letních i zimních výcvikových kurzů. Potvrdilo se, že starší studenti mají oproti studentům nastupujícím do 1.ročníku VŠ kladnější vztah ke sportu a k ostatním pohybovým aktivitám. To se projevuje především v chápání sportu jako součásti zdravého životního stylu, v ochotě pravidelně cvičit, v požadavku mít možnost chodit na fakultní TV vícekrát týdně a zejména také ve vyšších četnostech samotného sportování. Ke sportu je více přitahují motivy jako “rozvoj osobnosti, charakteru, morálně volních vlastností”, “relaxace, kompenzace, snižování tenze” a “zdatnost, zdraví, dokonalý vzhled”.

Co považuji za tři nejdůležitější zjištění?

1. Očekávaným výsledkem skončila sociálně - ekonomická dimenze. Studenti vyšších ročníků stráví v pracovní době o 22,7 % delší čas než studenti 1. ročníku. Mají také o 19,7 % vyšší finanční výdělek.

2. Negativním zjištěním v oblasti rizikového chování je zvýšení déletrvajícího psychického stresu (o 16 %); tolerantnosti k drogám (o 8 %) a vlastní používání drog (o 5,7 %). Sami studenti to trochu svádějí na svůj věk. Byli prý vystaveni podobným lákadlům po delší časový úsek a přispěl k tomu také nyní již delší studentský život spojený s takovými lákadly na koleji, diskotékách, ale také na častějších cestách do zahraničí.

3. Nejpřekvapivějším zjištěním je fakt, že pro studenty ČVUT neplatí obecně platná teorie, že četnost pohybové aktivity od adolescence s věkem klesá. Je pro ně příznačný pravý opak - studenti vyšších ročníků se věnují pohybové aktivitě častěji, než studenti nastupující do 1. ročníku studia (zvýšení o 9 %). Z výpovědí studentů vyplývá, že tomu napomáhá povinný tělocvik v 1. a 2.ročníku. Ten nastartuje jejich potřebu k pravidelnému pohybu, kterou pak realizují i v průběhu dalšího studia v podobě sportovní činnosti přímo podle chuti a obliby v nepovinné TV.

 

V Praze dne 14.10.2010 Zdeněk Valjent