Studenti Otevřené informatiky uspěli v Univerzitním maratonu
V neděli 8. 5. 2011 se studenti Otevřené informatiky opět zúčastnili Univerzitního maratonu - tentokrát se běželo o pohár rektora Univerzity Karlovy. Letos za OI startovaly dva týmy, z nichž jeden byl nakonec velmi úspěšný - získal druhé místo (s časem 2:47:59) za týmem ze Szegedu! V celkové kvalifikaci všech 402 štafet maratonského víkendu byl osmý. Krásnou tečkou za veškerým trénováním a samotným náročným závodem byl pro všechny členy našich štafet galavečer v hotelu Hilton.
Druhý tým sice skončil na předposledním místě, ale i tak oceňujeme jejich nasazení, chuť soutěžit a sílu dotáhnout boj až do konce.
Na dojmy z první mistrovské štafety jsme se zeptali jejích členů Ondry a Martina
Ondra Ivančík:
Moje dojmy z behu? Som rád, že som sa štafety zúčastnil, atmosféra a organizácia bola vynikajúca. Motivovalo ma behať pravidelne pred závodom, keď bola možnosť umiestniť sa na stupni víťazov (podľa výsledkov z minulého roka). Ako rekreačný bežec som bol so svojím výsledkom 41:23 spokojný. Pred závodom som si optimisticky hovoril, že to musím dát do 42 minút. To by sa mi nepodarilo bez Martina Tuku, bývalého bežca do vrchu, ktorý ma poštval po všetkých kopcoch v Prahe a ja som tak mohol nahnať kondičku. Štafeta sa mi behala veľmi dobre, mohol som ísť na doraz. Dokonca sa mi podarilo nájsť parťáka, s ktorým sme sa celých 40 minút ťahali.
(o vyhlášení na galavečeru v Hiltonu) Bolo to super! Pekné baby hneď na začiatku nás privítali sektom a počas celého večera sme degustovali víno. Ku koncu hudba, tak sme mohli aj trochu vytráviť tie dobroty, čo sme do seba natlačili.
Martin Tuka: Ja som celkom pretekal, a tak bolo skvelé pripomenúť si staré časy a bežať opäť s číslom na chrbte. Obzvlášť na takom preteku, akým je Pražský maratón. Atmosféra bola úžasná a skvelo som si to užil. Za skvelú akciu patrí poďakovanie všetkým bežcom OI, a zvlášť mojim kolegom, ktorí našu štafetu vytiahli na druhé miesto.
A jaké má zážitky část druhé štafety za OI?
Petr Mezek: Běžel jsem v barvách OI maratonskou štafetu již podruhé a musím říci, že je to akce čím dál tím více podařená. Prostě jsme již ostřílení. Jako vloni vyšlo krásné počasí (čti pekelné horko na běh v černém triku) a celá Praha žila během. Okolostojící davy mě burcovaly k rychlému běhu, a tak jsem kolem pátého kilometru svého úseku myslel, že se rozpadnu. Ale pořadatelé na mě mysleli a nabídli mi pomeranč s banánem a pohárek pití. Takto oživen jsem dorazil až do cíle, kde jsem předal štafetový náramek a vychutnával blažený pocit doběhnutí.
Celé maratonské dění jsme zakončili galavečerem v hotelu Hilton, kde moji rychlejší kolegové - dobře, o dost rychlejší - vystoupili na bednu. A protože druhé místo ajťáků je událost překvapivá, tak jsme to patřičně oslavili.
Oproti loňsku jsem se zlepšil o minutu, tak jsem nadmíru spokojen a již se těším na další ročník.
Ondra Jelínek: Přes trošku hektický úvod (poradit cizincům - běžcům, zeptat se policisty, kde je Klementinum, najít zázemí OI) probíhal zbytek akce v poklidu. Byla to moje první štafeta v životě, tak jsem se trochu bál, že bych mohl nechtěně projít kolem nějakého snímače čipu a diskvalifikovat tak celou štafetu. Nakonec ale vše dobře dopadlo a výsledný čas se napočítal správně. A teď něco o mojí části běhu (závěrečných 12,195 km)... Bál jsem se trochu počasí, jelikož celé dopoledne svítilo sluníčko a bylo krásně, ale možná až moc. Strachoval jsem se, že mi na trati bude strašné vedro. Naštěstí se asi po prvních dvou kilometrech trochu zatáhlo a měl jsem pro běh příznivé podmínky. Běželo se mi docela lehce a cestou jsem si užíval diváky, kteří nás mohutně povzbuzovali. No a finiš za hlasité podpory obou štafet OI v Pařížské byl grandiózní.
Děkujeme všem běžcům a těšíme se na další ročník!
Běžce vyzpovídala: Veronika Šínová
