Speciál o osobnostech z FELu: Tomáš Doležal alias Ing. Magor

Do předprázdninového newsletteru jsme si pro vás připravili opravdovou lahůdku. Rozhovor nám poskytl kapelník skupiny Tři sestry Tomáš Doležal alias Ing. Magor, který - věřte nevěřte - je také absolventem naší fakulty.

 

Když se řekne FEL ČVUT, co se Vám jako první vybaví?
Docent Pišl. V prvním semestru nás vyhodil na zkoušce z matiky 19 z 22 v kruhu. Pan Střelec.
Čím jste chtěl být jako kluk?
Ničím. Rozhodně ne technikem.
Proč jste se rozhodl pro studium na elektrotechnické fakultě? Jaký jste studoval obor?
Abych se vyhnul dvouleté vojně. Obor se nazýval něco jako ekonomika výroby a distribuce elektrické (hlavně jaderné) energie. Šéfem katedry byl zároveň tehdejší rektor ČVUT profesor Klíma.
Jak jste se od studia elektrotechniky dostal k muzice, potažmo až ke Třem sestrám?
Muzika byla pochopitelně mnohem dřív než studia elektrotechniky, ještě na základce. První příšerné kapely jsme s bubeníkem Hadrem, spolužákem ze základky a spoluzakladatelem Tří sester, měli už na střední škole (taky elektro - Na Příkopě).
Jak vzpomínáte na Vaše sesterské začátky, je něco, co Vám v souvislosti se školou utkvělo v paměti?
Jelikož tři ze zakládajících členů Tří sester byli studenti FEL (kromě mě s Hadrem ještě Jírovec, který z nás elektru i technice rozuměl zdaleka nejvíc, a proto vůbec nedostudoval), bylo logické, že základní organizace SSM na FEL nám poskytla první možnost (polo)veřejného vystupování, a to v rámci festivalu Zájmové umělecké činnosti. Jeden takový otřesný opilecký koncert, tuším v roce 1987, byl tak legendární, že nám ministr kultury Škoda (kulturní referent SSM na FEL) zrušil možnost hraní (tehdy každá kapela musela být někým, v našem případě SSM, „zřizována"), takže jsme se na nějakou dobu uchýlili do undergroundu. Až pak v roce 1988 jsme si udělali přehrávky jako „lidoví hudebníci", stali se zastupováni Pražským kulturním střediskem a mohli začít hrát „za prachy".
Byl jste se někdy na FELu podívat poté, co jste dostudoval? Pokud ano, co Vás při vstupu na alma mater napadlo jako první?
Rád chodím okolo. V bezpečné vzdálenosti. Ale rád si občas poslechnu vyprávění o generaci (a půl) mladších druhů, z něhož vyplývá, že ČVUT, potažmo FEL, je dnes prestižním vzdělávacím ústavem. To v mých dobách nebylo.
Kdybyste se měl možnost znovu vrátit na školu, na co byste se těšil nejvíc a na co byste se netěšil vůbec?
Netěšil bych se na první tři roky studia. Spousta přednášek a cvíček a miliony protokolů z měření, výkresů a rysů...fuj. Poslední dva roky už byly bezva, dokonce jsem se nesmyslně dopracoval k prospěchovému stýpku, nemusel chodit na brigády a měl víc času na pivo. Taky bych se netěšil na holky, moc jsme jich tam neměli (nevím jak dnes). Těšil bych se na levnou menzu a hospody se zahrádkami okolo ní, i proto, že dnešní systém studia je výrazně flexibilnější, tak bych měl víc času zase na to pivo. A taky bych se těšil na strahovský klub 01 (ten byl náš) a 07 (ten býval stavárny) a občasné kalby na kolejích.
Je něco, co dnešním studentům závidíte?
Onu flexibilitu a větší samostatnost v přístupu ke studiu, a to i ze strany pedagogů a celého systému. Student se může chvilku trochu flákat a pak má šanci vše dohnat. To za nás nebylo. A nad tím vším hrozba dvouleté vojny, když vás vylejou...
Jak se chystáte na letošní prázdniny?
Do práce. Jedeme každý rok od půli května do půli září letní TŘI SESTRY GAMBRINUS TOUR, takže si moc volna neužijeme. Ale vzhledem k tomu, že práce je pro nás (doufám, že všechny) zároveň koníčkem, rozhodně si nestěžuji. Letní koncerty open-air nás baví víc než pod střechou, potkáme se s kamarády ze spřátelených kapel E!E, Doctor P.P., De Bill Heads a M.Z.H. a pokalíme... Všechno začíná tradičním výročním koncertem 20. -21. května v Praze na Džbáně... Navíc mezi koncerty snad stihnu účast na Mistrovství světa v jachtingu a dalších pár dnů s rodinou na naší jachtě v Řecku. Tam se těším nejvíc.
Je něco, co byste chtěl Vašim studijním pokračovatelům vzkázat?
Pilně studujte a choďte pařit na koncerty Tří sester. Zavčasu se staňte vlastní zásluhou rentiéry, neb nevěřte tomu, že se o vás někdo postará. Už vůbec ne nějaký stát. Je to na vás.

 

Za rozhovor děkuje a hodně úspěchů přeje Líba Petržílková, katedra kybernetiky FEL ČVUT.