Těší mě, já jsem FELák!

Zkoušeli jste si někdy vygooglit slova jako FELák, FELáci, FELačky? Také jste se dozvěděli, že v podstatě jsme škola technických cvoků,  lidí neschopných jakéhokoli normálního kontaktu s živým tvorem a pro opačné pohlaví neatraktivních vědců? Ono co by asi tak bylo přitažlivé na flanelové košili, tesilkách a botách značky Prestige!

Na gymnáziu jsem měla spolužačku, která kluky škatulkovala do tří skupin: šampóni, skejťáci a typická česká kopyta. Ano, dle jejího měřítka převažuje na FELu skupina číslo tři. Asi již pro vás nebude záhadou, jakou vysokou školu dnes kamarádka studuje. Ten, kdo tipoval VŠE, se nemýlil.
Ale „potřebu“ škatulkovat si jednotlivé lidi nemají jenom děvčata. Často se také setkáte s jiným rozdělením FELáků: na skupiny zadaní a nezadaní. Zajímavé však je, že toto rozdělení nepřichází zvenčí, ale vzniká přímo mezi samostatnými studenty.

Dnes jsem se při svém bádání proklikala až k článku, kde nový FELák očekává, že až se před ním otevřou dveře fakulty, vyvalí se na něj ošklivka Katka s celou tlupou prestižních flanelových spolužáků. Autor textu je však nad tuto nepříjemnou skutečnost povznesen, neboť on už holku má. Skupina zadaní je tedy povýšena nad skupinu nezadaní?

Těm, kteří pokládají skupinu zadaní a nezadaní ekvivalentní skupinám „ucházející FELák“ a „FELák krize“, pak doporučuji film Sexuální rekonstrukce – Podoba věci. Překousňete fakt, že se údajně jedná o čistě romantický film. Podstata filmu spočívá v proměně hlavního hrdiny z „FELáckého“ typu do typu šampón, během níž se mění i jeho sociální chování, způsob mluvy a také interakce s ženským pohlavím.

Stačí tedy k tomu, aby nás svět nevnímal jako typické FELáky, nevnímat se tak sám?

Za léta svých studií jsem se setkala s FELákem, který jako první, co vůbec holce řekl, pronesl: „Neboj, já tě nechci balit. Já vím, že na tebe nemám! Kvalitu já poznám!“ Nebo s opačným případem spolužáka, který si nedal vysvětlit, že být kamarádi je někdy dostačující. Jediný dojem, který ve mně zanechali, byl ten, do kterého se oni sami stylizovali – nesebevědomý dobrák a stíhačka.

Není, myslím, potřeba lámat hůl nad prestižema a flanelkou, tak jako tak je to dnes už spíše recese. Mnohem více záleží na tom, jak člověk vnímá sám sebe a jak sám sebe dále prezentuje. Já se hrdě hlásím ke skupině FELaček, těch, pro něž je ve společnosti zažité synonymum ošklivky.
Na konec si vypůjčím vtípek od Pražáků – o FELácích se říká, že jsou divní. A co se říká o studentech ostatních škol? Vůbec nic!

Autor: Karolína Krásná