Chlapi nepláčou, chlapi koktají

Až pět dětí ze sta koktá. Jedná se především o chlapce. Některé studie udávají poměr mezi pohlavími 8 : 1. Chlapi zkrátka více koktají. Samozřejmě ne všichni a ne vždycky. Dokážete si ale představit, že právě na elektrotechnice se vyvíjí možná pomoc?

Proč muži koktají více než ženy? Velmi zjednodušeně řečeno, dívky, budoucí ženy, jsou biologicky vybaveny na 20 porodů, což představuje, mimo jiné značnou psychickou zátěž. Díky této výbavě jsou pravděpodobně méně náchylné k dětským neurózám a podobným poruchám.

Chlapci tuto výbavu nemají. Jsou psychicky křehčí a velmi často to jejich okolí – především maminky – neví. Pak stačí jen málo a problém je na světě. Může se jednat například o jemné až neznatelné tlaky na dítě ze strany rodičů. Důrazné a opakované zákazy potlačování svobody apod. mohou někdy být začátkem poruchy. Koktavost není poruchou řeči, ale psychiky.

Jak může pomoci výzkum na FEL v této oblasti? Na tuto otázku hledají odpověď odborníci doc. Ing. Roman Čmejla, CSc., a Ing. Petr Bergl z Katedry teorie obvodů. Vyvíjejí metodu, která by umožnila posoudit tíži poruchy, hodnocení výsledků léčby a porovnání účinnosti léčebného postupu s jinými léčebnými postupy.

Příčin koktavosti je celý komplex, a není proto jednoduché ani rychlé poruchu odstranit. Nicméně výzkum na FEL pomůže lépe diagnostikovat její závažnost a účinnost léčby.

Jako paradox můžeme uvést příklady z praxe: Slabší poruchy velmi často odezní v dospělosti. V době, kdy muž opustí rodinná dramata a najde si harmonický vztah, dochází k vymizení poruchy. Velmi často tak platí, že čím se člověk zkazí, tím se má taky napravit. Je-li to žena v dětství, pak pomůže žena v dospělosti.

Autor: Jaroslava Weiserová